Salamandra - Melodic Speed Metal | Napsali o nás

Salamandra

kapela
Napsali na WWW
line-long.png(2 kb)
7.9.2010
Report z IV. rocková noc – 21.8.2010 – U Matesa, Olbramovice (cz)
4.5.2010
Report z 30.4.2010 Městec Králové v metalforever.info (cz)
9.3.2009
Rozhovor: "Salamandra - melodic speed metal z Ostravy" v mkmb.cz (cz)
12.8.2008
Rozhovor s Pavlem Slívou ve Vrběticích v regionvalasko.cz (cz)
Jelikož Salamandra předskakovala legendární Železné Panně, je tady pár reportů.
12.8.2008
Reportáž z koncertu Iron Maiden v Preze na tyden.cz. (cz)
12.8.2008
Reportáž z koncertu Iron Maiden v Preze na iron-maiden.xf.cz. (cz)
12.8.2008
Reportáž z koncertu Iron Maiden v Preze na rtyne.cz. (cz)
12.8.2008
Reportáž z koncertu Iron Maiden v Preze na musiczone.cz (cz)
12.8.2008
Foto z koncertu Iron Maiden v Preze na ironmaiden.sk. (sk)
12.8.2008
Reportáž z koncertu Iron Maiden v Preze na payo.cz. (cz)
12.8.2008
Reportáž z koncertu Iron Maiden v Preze na studentskemestecko.cz. (cz)
11.8.2008
Reportáž+foto z koncertu Iron Maiden v Preze na radiobeat.cz. (cz)
20.7.2008
Recenze na master of rock studentskemestecko (cz)
28.1.2008
Salamandra - rozhovor na rockmag.cz (cz)
4.1.2008
Salamandra na bandzone.cz (cz)
19.12.2007
Salamandra na myspace.com (en)
19.11.2007
Salamandra na Wikipedia (en)
5.11.2007
Reportáž z vyst. 13-14.10.2007 na německém serveru reportáž + foto (de)
29.10.2007
Reportáž z vystoupení 14.10.2007 v Praze, Chmelnice reportáž + foto (cz)
9.6.2006
foto z FESTU ČECHOVKA 2.6.06 http://www.vejnar.com/stratovarius/ (cz)
20.3.2006
O Great Moravian Elegies na www.metallus.it (it)
20.3.2006
Recenze na album "Great Moravian Elegies" na www.payo.cz (cz)
20.3.2006
O Salamandře na www.rockdetector.com (en)
15.3.2006
Jednu recenzi z Řecka na album Great Moravian Elegies najdete zde (en)
1.3.2006
Rozhovor s kapelou najdete zde (cz)
23.1.2006
Jeden report z pátečního vystoupení v Hells Bells je zde (cz)
Z tisku
line-long.png(2 kb)
2008-spark-salamandra--600.jpg(102 kb)
line-long.png(2 kb)
rockshock2-01b.jpg(83 kb)
rockshock2-02b.jpg(81 kb)

2x recenze z časopisu Rock Shock č. 7/2004
line-long.png(2 kb)
rockshock1-2004.jpg(54 kb)

Výtah ze stránky časopisu Rock Shock č. 7/2004
line-long.png(2 kb)
809moravskoslezsky_blesk_2002_07_22.jpg(26 kb)

Moravskoslezský BLESK 22.7.2002
z Akádova vystoupení "království Skarremar"
line-long.png(2 kb)
Recence alba SKARREMAR v BIG BENG
bigbeng2.gif(57 kb)
line-long.png(2 kb)
Recence alba SKARREMAR v ROCK REPORT 4/2001
report_c4.gif(38 kb)
line-long.png(2 kb)
Recence alba SKARREMAR ve SPARK Magazín - 2/2001
rezence_spark_2000_02a.jpg(35 kb)
line-long.png(2 kb)
Nekrácená verze rozhovoru pro SPARK Magazín - 1/2001
Luboš Martinec

001bandspark.jpg(10 kb)

SALAMANDRA
Vlajková loď českého speedmetalu aneb konec bigbítu v Čechách a na Moravě


   Že hudebním světem, a zvlášť tím kovově znějícím, otřásají znovu a znovu nové vlny muziky, která je v tu kterou dobu takříkajíc “in”, je jistě věc notoricky známá. Různé styly a směry se po období rozpuku noří hluboko do temnoty undegroun du, trpí pod tíhou těch, kteří se po jejich bedrech dostali nahoru a tiše čekají na šanci, která jednoho dne zkrátka musí přijít. Průvodní znaky tohohle téměř přírodního úkazu jsou pořád stejné. Sotva svět podlehne nové modle, definované většinou hlavní a nepřehlédnutelnou kapelou, která to vlastně všechno odstartuje, začnou se jako piva po osmé večerní v pátek množit kapely, přísahající na tutéž hudební reprodukci vlastních myšlenkových pochodů. Tu s větším a tu s menším úspěchem, ale přece jenom se množí dál a dál, až je jich plná téměř celičká zeměkoule. Tak tomu v minulosti bylo i u nás, v srdci Evropy. Pak se prakticky po celém desetiletí, kdy (zdravím Kryptor) rychlost rozhodně nevítězila, objevili Hammerfall a výše popsaný koloběh se znovu rozběhl na plné obrátky. A měsíce běží jako splašené, člověk si pořád čte, jak ta která německá, italská, francouzská či já nevím ještě jaká kapela vnáší do toho znovuobjeveného speed metalu nějaké ty nové prvky a mě nezbývá než se ptát: a co na to češi? Jistě, jdou na pivo, to je pochopitelné, ale proč se nedokážou chytit zrovna teď, když v minulých létech dokázali tak úspěšně reagovat (tedy ne jen čistě opisovat) na Nirvanu, Green Day nebo Machine Head? Přiznám se, že odpověď neznám a o to víc mě to mrzí. Vždyť s naší slovanskou melodikou, která nám proudí přímo v žilách, by to nemuselo být nic obtížného. Proto tedy dejme slovo odborníkům, přicházejícím s novou, vlastní čerstvou energií, aby nám prozradili, že to skutečně není nic obtížného. Dámy a pánové, přichází skupina SALAMANDRA, skupina, o níž snad jako o jediné nelze říct to, o čem jsem se rozepisoval o pár řádek výše, a přichází (po debutu “Twilight of Legends”, o němž ještě bude řeč) se zbrusu novým albem “Skaremarr”. Dalibor (zpěv), Pavel (kytara), Karel (kytara), Jarda (basa, zpěv), Marek (klávesy), Baalberith (bicí) a dvorní textařka Katka jsou vám prostřednictvím mého diktafonu k dispozici.

K nové desce “Skaremarr”. Co všechno se o ní dá vlastně říct v porovnání s debutem “Twilight of Legends”, jaký z ní máte pocit?
Pavel: Tak “Skaremarr” je hlavně naživo, jsou tam živý bubny, je tam nový basák, jsou tam podstatně více rozpracované kytary, na kterých jsme se podíleli s Karlem, to všechno na té první desce nebylo. Tu první desku jsem dělal vpodstatě jenom já a byl to vlastně jenom takový studiový projekt, který navíc po zvukové stránce nedopadnul úplně nejlíp. Je tam vlastně další spousta věcí, flétny, živé dudy, operní zpěvačka Terezka Halamová, sboristi.
Karel: Byla to zkrátka o hodně větší práce, než když to Pavel téměř sám udělal za patnáct dní. Navíc teď je to Salamandra jako kapela s živým bubeníkem. Ale v žádném případě tu první desku teď nezatracujeme, naopak, ty písně co z ní hrajeme naživo, zní právě v tom podání kapely jako živého celku o hodně líp, zvlášť, když jsme si to trošičku ještě domakali.
Dalibor: Jinými slovy, ten, kdo si tuhle desku koupí, pochopí, že SALAMANDRA jde nahoru.

A dá se říct, že pokud si představíme dnešní špičkové pojetí speed metalu jako takového, se vším, co k tomu má patřit a patří, že jste jak seříká “v tom”?
Pavel: Já si myslím, že jo, že určitě.
Karel: No, určitě se k tomu blížíme.
Baalberith: Já si myslím, že se neblížíme, já si myslím, že v tom jsme. Když to srovnám s tím, co nám posílá německý promotér za začínající německý kapely, tak se to rozhodně nedá srovnat s tím, co hrajou začínající speedové kapely u nás. Ale to je pro nás těžká otázka, lepší bude, když si to porovná fanoušek sám (pozn. autora – rozhovor vznikal ve vyprodaném klubu Hells Bells, kde SALAMANDRA ten večer vystupovala jako hlavní aktér večera).
Dalibor: Snažíme se zkrátka držet krok, ale s tím, že SALAMANDRA bude vždycky trochu jiná, že to nikdy nebude jenom naplnění nějakého klišé, a s tím, že se nám to snad i daří. Nedá se říct, že bychom hráli speed metal po německém nebo italském vzoru, i když ty inspirace by tam být mohly.
Jarda: Já bych řekl, že to je typický český speed metal, protože tam máme krásné typické jihočeské dudy (smích).

S předchozí otázkou vlastně souvisí i textová stránka. Tady mířím na vaši dvorní textařku.
Katka: “Skaremarr” je textově uzavřený koncept, který může a nemusí navazovat na “Twilight of Legends”, to si každý může přebrat sám.Pokud se někomu bude líbit to, že by to mohlo navazovat, že by to skvělé království z “Twilight” se mohlo dostat do takového průšvihu, ve kterém je “Skaremarr”,je to opravdu možné, protože takové jsou vlastně i dějiny. “Skaremarr” je navíc asi dramatičtější v těch zápletkách, ostatně tady odkazuji na internet, kde jsou doslovné překlady, a každý si může udělat obrázek sám.

Předpokládám, že jste asi jako všechny české kapely řešili otázku českého znění textů?
Katka: Ano.
Ostatní sborově: Ne. (smích)
Katka: Uvažovali jsme o češtině a shodili jsme to ze stolu, protože jednak není lehké napsat kvalitní český text a za druhé ho rytmicky dát dohromady s tím speedem, aby nehrozilo nebezpečí, že z toho vznikne tancovačka nebo špatná čeština.
Jarda: Ono by bylo pěkné zavděčit se lidem, ale proč se jim zavděčovat zrovna tou češtinou. Jestli se lidem líbíme, tak se jim budeme líbit i v té angličtině, a i když to zní třeba trošku blbě, české obecenstvo, to je zkrátka málo lidí na to, aby tu češtinu dokázali ocenit. To by asi bylo falešné vlastenectví.

Jak probíhalo nahrávání “Skaremarra” a jak moc to všechno bylo náročné?
Karel: Nahrávali jsme v Hostivaři ve studiu u Zdeňka Šikýře a bylo to opravdu docela dost náročné. Už jenom shánění toho dudáka, přes Zdeňka Šikýře, to bylo něco. Když se dozvěděl, že mu za to můžeme dát maximálně pětistovku, tak nás napřed poslal někam, pak vyrazil manažera a až potom nakonec přijel.
Pavel: Ale zase už jsme na to byli jako kapela, měli jsme na to víc času, bez masteringu to byl tak měsíc v Praze, víc financí, takže to probíhalo ve větší pohodě.

Kdo stál za tím větším množstvím financí?
Baalberith: No, stojí za námi vydavatel Leviathan records. Těch nebýt, tak si ani neškrtneme. Můžu říct, za celou kapelu, že fandíme Leviathan records, protože investovali do našeho alba tolik, co možná zatím do žádné jiné kapely. Vezmi si, že vlastně deska ještě pořádně není venku, a my už máme trička, čepice, pohlednice a uvažuje se i o mikinách.

Dá se z vaší pozice odhadnout, jak tu desku přijme publikum u nás (nebo i v zahraničí)?
Pavel: No doufáme, že reakce příznivců tohoto a příbuzných žánrů, budou jenom ty nejlepší. Samozřejmě asi nemůžeme čekat, že by z toho blackové publikum chrochtalo blahem …
Jarda: … i když stalo se, obrátili jsme i pravověrné “blekáče” a ti křičeli, black je hnus, speed je super …
Baalberith: … to se nikdy nestalo!
Pavel: …ale zkrátka už mám nějaké počáteční ohlasy, znějí dobře, a dokonce ani není vyloučeno, že se podíváme někam ven. K tomu ale nic bližšího nechceme uvádět, až to přijde, tak to přijde.

Je to jenom můj pocit, že SALAMANDRA je u nás v ČR v tom svém oboru docela osamocena?
Karel: Hele, všude, nejenom u nás, ale i ve světě, je spousta kapel, i dobrých, ale u nás, na rozdíl od zahraničí, tomu chybí to promotion, někdo, kdo se o tu kapelu postará. Pokud ta kapela ty kontakty nemá, tak může hrát jak šest Malmsteenů a k ničemu jí to není. My jsme třeba měli štěstí na Leviathan rec. Když si vezmeš 100.000,- Kč na nahrání desky a takových 60.000,- Kč na vydání, tak to ti mladí kluci prostě nemají a bez někoho jako je v našem případě Leviathan rec., to mít nikdy nebudou.
Baalberith: To je takový začarovaný kruh. Která mladá kapela si může zaplatit předskakování před nějakými hvězdami, aby se o ní vědělo nebo kdo si vezme mladou kapelu do klubu, když na ni asi moc lidí nepřijde?
Pavel: Jinými slovy mladá začínající kapela prostě nemůže utáhnout obálkový systém českého šoubyznysu.

To zní, jako kdybyste jím sami prošli.
Baalberith: No, u nás to bylo štěstí a dvě obálky.
Jarda: Ale já si myslím, že Leviathan rec. udělali tady v těch zaběhnutých praktikách, které přímo hraničí s mafiánským stylem práce, velký škrt. Nemluvě tedy o OSA, který nám též leží pěkně v žaludku.

Jaké další aktivity kromě koncertování se dají v nejbližší době od SALAMADRY očekávat?
Pavel: Chystáme dva videoklipy, jeden z nich bude určitě na skladbu “The Lover” z novinky , rozšiřujeme internet, jsou tam mimo jiné i raritní nahrávky a chtěli bychom se pokusit nahrát si sami na příští rok maxisingl na vlastní náklady, kde by byly tak tři čtyři nový věci + jedna z první desky naživo. Jo, abych nezapomněl, na koncertech se lidi můžou těšit i na nějaký ty meče a louče, ale nebude to pravidelné.
Dalibor: Já taky chystám jedno překvapení pro lidi i pro kluky v kapele, nechci to ale zatím prozrazovat, až v budoucnu.
Katka: A pokud by byl zájem, uvidíme podle internetu, tak uvažujeme i o nějakém fan klubu, který bychom pak chtěli rozjet velkým stylem.
line-long.png(2 kb)

Recenze koncertu CHROMING ROSE, SALAMANDRA, SHARON
(21. 5. 1999, Praha, Rock Café)
pro SPARK Magazín 7/1999 Katka Pancová

foto14.gif(48 kb)

     Předkoncertní odpoledne a veškerá očekávání fanoušků se chvěla předzvěstí sletu speedmetalových stíhaček. Nepříliš zalidněný sálek na hlavní hvězdu programu žhavily dva moravské spolky. Olomoučtí SHARON mají na kontě demo "Maska zla" z roku 1994 a v Praze rozbili mé mlžné představy o svém zaměření řádně našlapaným hevíkem, který sice nepopírá spídkové kořeny, ale rozhodně se nezdržuje pověstnou germánskou precizností. Minimální rocková čtyřčlenka (zpěvák, kytarista, bicman a basák) podtrhla (pro mne příjemně) syrové vyznění jejich hudby a akurátní agresivitu projevu. Sympatická parta odehrála šestero skladeb, z nichž největším kouzlem prohovořily tituly "Jaggeři" a "Keltové", zvláště díky skvělé rytmice a báječným vokálům. Kritickým momentem jejich tvorby se mi jevila některá sóla - zvláště když nástup sólování znamenal odvelení "rytmické kytarové výplně" do historie. Úbytek kytarového přediva pak vážně narušil zvukovou rovnováhu písní. Vyrovnaně přetížené zvukové hradbení pak předvedla SALAMANDRA - nebo spíš zvukmistři? Navzdory "zvuku utopenému, jak se na předkapelu sluší," bylo znát, že této kapele lze jejich nasazení věřit a že tato sešlost si je dokonale vědoma síly melodiky. Čtyřicetiminutový blok vzorových ultraspeeďáren přinesl průřez debutem "Twilight of Legends" (tedy kromě cajdáků, ty ještě Baalberith přes své satanistické srdce střeleného bubeníka nepřenesl) a byl korunován živelnou coververzí "Judas" skupiny HELLOWEEN. Nastává čas uvést paradoxy onoho večera: publikum na dokonale odpálené písně SALAMANDRY místy pařilo i více než při CHROMING ... a v první půlhodince SKVĚLÉHO vystoupení CHROMING ROSE odešla značná část návštěvníků.
     Jací vlastně CHROMING ROSE byli? Bez diskusí je perfektní zvuk celku a špičkový výkon zpěváka, který nezpíval, ale hrál si s hlasem, laskal se s tóny (i španělkou v akustických kusech), zahrával si s melodiemi a tvořil neuvěřitelné, neskutečné pocitové malby, zkrátka veledílo. Skvostné písně (včetně brutálního výběru cover songu "I Feel You", když jsou teď ti DEPECHE MODE tak populární, cha cha), vzorově prokreslené kousky, mimořádně solidní rokec. Absolutně mne uchvátily veškeré křehké pocitovky, i když i razantnější pecky měly svůj výjimečný půvab. Považuji však za pochopitelné, že fanoušci "těch speedových CHROMING ROSE" odcházeli rozčarováni záhy: současní CHROMING ROSE jsou vskutku kvalitní rock (možná místy až poněkud art), ale se speed metalem to nemá společného NAPROSTO NIC.
     Rozhovor s kapelou potvrdil, že speed byl definitivně pohřben, z prvních dvou alb gentlemani nehrají jediný kus a ani v dlouhodobé perspektivě návrat ke kořenům nezvažují. Celoevropské publikum je poněkud zaražené, ale CHROMING jsou rozhodnuti se svého přesvědčení za žádnou cenu nevzdat - a tak trpělivě snášejí nízkou návštěvnost (asi stovka lidí v Praze je úspěchem proti tomu, co zažili např. v Mnichově) a hrdě ignorují toužebné provolávání fanoušků po "Ludvíkovi" a další klasice. Není to speed, to je pravda, ale hrají báječnou hudbu bez přetvářky a i poněkud rozpačitým hloučkům věnovali koncert ve vrcholné formě. Všichni muzikanti pravdu pařili jak o život. Proč tedy relativně nízké hodnocení? Totéž místo den poté - AMORPHIS a DEATH SENTENCE, zvuk nesrovnatelný, díky lidu nadšenému atmosféra vrcholná. Věčná škoda absence tohoto jiskření a přečistého soundu, jež mohla z trojkombinace SHARON -> SALAMANDRA -> CHROMING ROSE učinit super gradující muzikální explozi.
line-long.png(2 kb)
Nekrácená verze rozhovoru pro
SPARK Magazín - 6/1999)

Salamandra / Abeceda metalové melodiky

foto12.gif(60 kb)

Otázky: Katka Pancová                     Odpovědi: SALAMANDRA

Kytara Pavla Slívy se od začátku osmdesátých let vyskytovala v několika speedových a melodicky metalových bandů od Plzně k Praze, ale teprve v ostravském exilu se mu podařilo sepsat takový materiál a získat takové spoluhráče, že se mu dočkalo zvěčnění na CD záznamu. Skupinu, s níž CD "Twilight of Legends" realizoval, zkompiloval z přátel se zkušenostmi z hraní v kapelách jako PUNISHMENT (baskytarista Aleš Klimša), EUTHANASIA (klávesák Marek Lankočí), či GROG (zlaté hrdlo bandu Dalibor "Panther" Halamíček). Nahrávali v říjnu 1998 ve studiu Citron za přispění Baalberitha (hrál klávesy a stvořil intro) a Petra Holáně (španělky). V podstatě koncepční album je jemným mixem melodického metalu s gotickými elementy a novinky a postřehy ze života kapely (koncerty, změny sestavy a plány) přinášíme na této stránce:

Co lze při troše neskromnosti označit za nejsilnější stránky SALAMANDRY, čím jste zajímavější než "zbytek světa"?

Dalibor: Nejsme nejlepší, to ne, jsme lepší v tom, že děláme všecko ze srdce, z hlavy...
Karel: ... z koulí... (hurónský smích vespolek)
Dalibor: Děláme to ze sebe, ne že nám do toho tak někdo kecá a říká, jak a co máme dělat. Co cítíme, to děláme.
Pavel: Jiní jsme v tom, že jsme tady jediní, kdo dělá speed metal.

... Načež se rozproudí diskuse, že ne možná jediná kapela celkově, ale jistě jediná, jíž vyšlo CD. Karel to formuluje jako "štěstí, že máme desku." V čem se SALAMANDRA liší od toho, co Pavel hrál a tvořil dříve?

Pavel: Gotickými prvky. Klávesy jsem taky dosud nepoužíval. ... a je to s Halamou.
Karel: Mám-li tady poslouchat LUCII, LUNETIC a jim podobné kapely, tak radši žádnou muziku dělat nebudu. Pořádný bigbít tady u nás chybí. Tlačí se techno, hip-hop, všelijaký ty grunge, všechno je to prohnané počítačema - žádná poctivá muzika, nějaké tři akordy, kdo co umí, to tam vříská. O muzice, jakou my hrajeme, se tady vůbec nemluví, média rozmazávají úplně jinou hudbu. Navíc tady ty firmy neumí pracovat s bigbítem. To vidíš v Esu, v reklamách maximálně nějaká Madonna, Scooter ...
Dalibor: ... a KELLY DEBILY ...
Karel: Dám ti otázku. Víš, jak poznáš po hlase tři buzeranty? Jednoduše: "Ah... Ah... Ah..." A víš, jak poznáš čtyři? (přesladce:) "Padada-dammm..."

Jaké byste přiznali nejbližší možné žánrové přirovnání SALAMANDRY?

Karel: On se každý snaží něco k nějaké kapele přirovnávat. Proč? My se snažíme být sví, a jestli někdo napíše, že mu to připomíná to, či ono, tak to je jeho věc a jeho osobní názor. Hrajeme to, co se nám líbí. Každopádně je to spídek, bigbít, metal. Jak říkal Pavel - obohacený o prvky gotiky, výrazné klávesy.
Dalibor: Takový styl hraje víc kapel, třeba RHAPSODY, to je podobný směr. RHAPSODY, BLIND GUARDIAN - ale to neškatulkuju.

Karel pak Dalibora chvíli sekýruje, že stejně tak by mohli tvrdit, že hrají HELLOWWEN (když udělali ten cover), což je škoda - marné omezování představ, které si posluchač o muzice SALAMANDRY udělá, pokud ji uslyší

Pavel: Každý posloucháme nějakou muziku, každý máme svoje oblíbené kapely a pak se to v té muzice odráží.

Který aspekt je nejdůležitější při skládání, jaký nástroj, zvuk vám leží obzvlášť na srdci?

Pavel: Agresivní pasáže, zpěv, nic nepřehuštěný. Prostor pro vrstvení vokálů, místo na sólo, klapky, bicí. Důraz na kapelu jako celek, i aby tam každý měl to svoje.
Karel: Je to bigbít, musí to být našlapané. Pořádné škopky, kytary, struny...

Dalibor si hřeje svou pěveckou polívčičku, přesvědčení o významu textu a jeho srozumitelnosti. Pavel to doplňuje na trilogii "melodie, srozumitelnost a technika." A kde se vlastně vůbec v sestavě spídkového bandu najednou objevila "vikingská krysa" Blackcount Baalberith?!

Baalberith: No, to není jenom tak najednou, já jsem s Pavlem už dřív hrál ... v podstatě tak dlouho, jako s ENOCHIAN. To znamená, že jsem začínal někdy roku 1987, kdy jsem možná hrál ve správnou dobu, ale na nesprávným místě, protože tehdy na učilišti jsme neměli žádný kontakty na koncerty a podobně.

Hodně diskutovaným tématem ještě jistě bude "Judas", již zmiňovaný cover HELLOWEEN. O víkendu kol 17. dubna tuto převelice zajímavou verzi klasiky střihli ve studiu Barbarella. Zážitky z nahrávání?

Karel: Málo piva.
Dalibor: Málo piva, hodně tvrdého, tak to mělo znít.

foto13.gif(55 kb)

Pavel: Jsem rád, že jsme starý věci od HELLOWEEN dali novou podobu a dnešní zvuk.
Dalibor: A myslím si, že jsme to udělali dobře!
Karel: A myslíme si, že je to lepší!!
Dalibor: Ano, já si teda myslím, že ta písnička je udělaná způsobem takovým, že není možné, aby se nelíbila. Hodně muzikantů prostě "předělává věci", ale my jsme si s tím fakt vyhráli. Myslím si, že Kai Hansen by nás i pochválil, kdyby to slyšel.
Baalberith: No počkéj! (smích) Myslím si, že středověk není v žádném případě přežitá tematika, to se mi právě na SALAMANDŘE dost líbí, že tam toho středověku je dost hodně. Proto jsem s nima i ten styl začal vůbec dělat. Víš moc dobře, že středověk mě bere i podle mých sólových desek. (pozn.: druhá se slibně rýsuje) A spídek si myslím, že se začíná vracet. Možná v naší republice chvilku pospal, ale dneska nastává taková druhá vlna, kdy se znovu některý kapely budou vracet na prkna.
Pavel: Hlavně je teď lepší zvuk, větší možnosti než v těch osmdesátých letech.
Dalibor: Já si myslím, že ta středověká tematika právě teď by se měla vyzvednout, protože dnes už se o tom i málo učí a málokdo vůbec ví, co ten středověk byl. Takže tou muzikou, textama a vším by bylo dobré ten středověk prosadit. A jinou muzikou než metalem to nedokážeš.
Karel: Ono je to pořád lepší než zpívat "lásko, moje lásko"...

Cítíte své album i jako hudební koncept, pomineme-li uzavřený textový rámec?

Pavel: Má to koncept textový i hudební.


Karel si všímá, že spousta kapel tvoří koncepty, kde jsou skladby vzájemně provázány. Dalibor podtrhuje nosnost příběhu, který "Twilight of Legends" provází, a je přesvědčen, že textová osnova druhé desky ponese děj ještě preciznější. Poté řešíme, zda má smysl "objevovat" krále Artuše a je-li užití reálné postavy zavazující (co vše si může kapela vylhat a vymyslet navíc). Ke konkrétním závěrům valná hromada nedošla, mohu-li však posoudit dle nových skladeb, tak nějaká skotská vysočina tam ozvěny háže: musíme si však počkat do podzimu, jestli bude hlavním hrdinou nějaký ten Skot Highlander, Angličan Artuš, nebo opět fiktivní "nadnárodní" rytíři královny Abigail.
line-long.png(2 kb)
... a opět dodatečný komentář (září 1999):

     Koncept bude. Tedy: koncept JE, ale zda se jedná o to království z "Twilight of Legends", to rozhodně není jisté. Nepojmenovala jsem ani zemi, ani krále, protože to dokonale sedí na jakoukoliv dobu a jakéhokoliv vládce ... a je fakt, že tento král je pěkná sviňa, doba těžká a lidé naštvaní - a v tom si každý najde své, aniž bychom mu říkali, že král sídlí ve městě tom a tom, vojáci jsou naverbováni z kraje tamtoho a útočí na zemi onu. Protože o to vůbec nejde. Spíš než potoky krve doplněné o instrumentální vyšilování se snažíme umístit do vznikajících skladeb mimořádně silné emoce ... snad tomu budou texty nápomocny. Muzikantům se to daří skvěle.
     Kytara Pavla Slívy se od začátku osmdesátých let vyskytovala v několika speedových a melodicky metalových bandů od Plzně k Praze, ale teprve v ostravském exilu se mu podařilo sepsat takový materiál a získat takové spoluhráče, že se mu dočkalo zvěčnění na CD záznamu. Skupinu, s níž CD "Twilight of Legends" realizoval, zkompiloval z přátel se zkušenostmi z hraní v kapelách jako PUNISHMENT (baskytarista Aleš Klimša), EUTHANASIA (klávesák Marek Lankočí), či GROG (zlaté hrdlo bandu Dalibor "Panther" Halamíček). Nahrávali v říjnu 1998 ve studiu Citron za přispění Baalberitha (hrál klávesy a stvořil intro) a Petra Holáně (španělky). V podstatě koncepční album je jemným mixem melodického metalu s gotickými elementy a novinky a postřehy ze života kapely (koncerty, změny sestavy a plány) přinášíme na této stránce:
line-long.png(2 kb)
Miniaturní a i poté pokrácené zkrácené interview z prosince 1998

Otázky: Katka Pancová           Odpovědi: Pavel Slíva

foto11.gif(49 kb) Kdy a proč ses rozhodl pro album této muziky?

   Melodický metal dělám odjakživa, je to moje krevní skupina. Před pěti lety jsem měl v Plzni skupinu REA SYLVIA, hráli jsme styl RUNNING WILD, nahráli i demo. V Praze jsem se podílel i na kapele ARKUS. Pak jsem se přestěhoval do tvrdšího regionu republiky, kde klasický metal má kvalitnější podhoubí. Po několika neúspěšných intervencích na nahrávací společnosti jsem v březnu 1998 dostal nabídku od LEVIATHAN RECORDS a začal pracovat na desce "Twilight of Legends". Od mé předchozí produkce se toto album hudebně liší výraznějším užitím kláves a symfonických aranží.

Jak sis vybíral spoluhráče?

   Po dlouhém hledání zpěváka jsem konečně zlanařil ze skupiny GROG Dalibora Halamíčka. Kytaristu Karla Řepeckého jsem našel v rockovém klubu v Havířově. Aleš Klimša hrával s PUNISHMENT a vařil Na spolku. Marek Lankočí je ze sk. EUTHANASIA.
   Dále na albu spolupracovali vikingská krysa Baalberith (klávesy), Petr Holáň (nahrál španělky a zkolaboval na žloutenku, z čehož dostal Halamíček žlučníkový záchvat).

Jak lze to album popsat?

   Melodický metal s gotickými prvky. V tomto stylu u nás téměř nikdo nehraje. Je to v poměrně svižném tempu, ale na desce jsou jak rozjezdy pro hvězdy, tak i pokládáky (dojáky). Budu-li nahrávat další album, chci mít víc nástrojů živě, ne tolik kláves. Třeba smyčce a podobně. Rozhodně budu dál pokračovat v tomto duchu.

Koncerty budou?

Ano, i když zatím není nic jisté. Přinejmenším se ukážeme na některých festivalech.

pavel_katka.jpg(10 kb)
Katka a Pavel při rozhovoru o albu "Twilight of Legends".
line-long.png(2 kb)
Katčiny zvlčilé dodatky (září 1999):

   Mé dojmy z posledních zkoušek napovídají, že přemíry akustických nástrojů a přemrštělého akademična netřeba se obávat. Nové skladby jsou více dílem skupiny - i když se Pavel jako umělecký vedoucí dokonale uplatní, protože SALAMANDRA jako celek je především jeho dokonalá vize a Pavel to šéfuje zrovinka do té nejdokonalejší unikátní linie spojující to nejlepší z gotiky a spídku. Nicméně mu souputníci v metalové zbroji zpestřují život tak skvělými nápady, že již vyslovil obavy, zda se vůbec dostane ke slovu. Nové skladby tedy. MÁTE SE NA CO TĚŠIT!!! Klávesy nenahrazují živé nástroje, klávesy žijí vlastním báječným životem. Kytary se zbláznily všechny najednou, baskytara se s bicími rve o primát, kdo bude hnát tempo šíleněji vpřed a stihne při tom ještě víc zběsilých úletů. Halamíček čaruje a doprovodné vokály "strunné sekce" SALAMANDRY ho tlačí do ještě magičtějších rovin. Zvažuje se pozvání určitých hostů s určitými nástroji do studia, ale to necháme jako překvapení.